Modern Czech Poetry/By riversides

by Antonín Sova

2. U ŘEK.

 

U řek mám večer vlažný rád,
u řek, kde plno mušlí leží,
kde zvolna z řeky vstává chlad
a bílá pěna z dálky sněží.

U řek mám břízy nejraděj'
a olše, do nichž stín se dere,
a cvrčků šum a vážek rej
a dálce města rysy šeré.

Rád u řek rybáře já zřím
za clonou par s lodičkou línou
se ploužit šerem večerním,
kdy červánky v mze modré hynou.

A večer když se nachýlí,
a měsíc v řece kdy se houpá,
ten noční chodec napilý
modravou parou, z vod jež stoupá:

rád spřádám rhytmus hudby pln
při vzpomínkách a sladké tuše,
při šplounání ztišených vln
a při vzrušení celé duše.

„Květy intimních nálad“ (1891).

2. BY RIVERSIDES.

 

I love moist eve by riversides,
That shells abundantly adorn,
When coolness from them gently glides
And from afar white foam is borne.

I cherish there the birches most
And willows, where the shadows crowd;
Shrill crickets, flies, — a dancing host
And distant towns in fading shroud.

Fishermen there entrance my sight
In sluggish skiff that hazes veil,
Afloat 'mid eve's decaying light,
When in blue mists red sunsets fail.

And when the eventide has sunk,
And on the stream the moon is reeling,
That rover of the night-time, drunk
With bluish haze from waters stealing,

My rhythmic tunes I love to lace
'Mid memories and wistful thought,
While wavelets plash with muffled grace
And all my spirit is distraught.

“Blossoms of Intimate Moods” (1891).