15
JAROSLAV VRCHLICKÝ.
15. SOUCIT.
Děl Satan Kristu v chvíli pokušení:
„Jen boží svět se v jeden hřbitov mění,
krev tryská z ran a teče na bojišti,
kam pohlédnu, v očích se slzy blyští,
smrt řádí berouc otce, bratry, matky,
rve vichr koráby a trhá chatky,
rve oheň, kdy chce, dílo lidské ruky,
země chvěje se . . . Kdo vypočte vše muky,
jimž v plen dán člověk s obrovskou svou prací?
On staví stále a kdos stále kácí,
on žíti chce a kdos jej v taji rdousí,
tam jed se slívá, tam se dýka brousí,
tam z bezdna záhubné se valí páry.
Má člověk z všeho nemoc, zhoubu, zmary,
víc Bůh mu nedal“. Zvedna vlídné zraky,
děl Kristus tiše: Soucit dal mu taky!
„Bodláčí z Parnasu“ (1892).
