30
1. PRVNÍ KONCERT.
Již vystoup' v černém šatě bledý
a slech' jak hovor pod ním stichal,
vzduch parfumy a horkem dýchal,
sál světly hořel tmavohnědý. —
A dole před ním jako v pýří
v hedvábí, krajkách, musselinu,
půl ve světle a zpola v stínu,
dam řad se v polokruhu šíří.
Vlas tmavý, zlatý, vše to splývá;
ty žhavé oči, rudé rety!
Hle černých fraků silhouetty
hle, lorgnetů skla žádostivá!
Vznes' housle a již tóny spijí
vzduch stišený svou hloubkou plnou,
v klavíru akkord měkkou vlnou
vpad' jásavě a s energií. —
Však mistr jeho, kdysi slavný
se rozechvěn kams v chodby ztratil,
jej pocit strachu náhle schvátil,
vzpomínal na svůj debut dávný.
Ctěl uniknouti kritik hlasu,
i potlesku i hanobení,
i závisti, jež zub svůj cení,
a chce-li, do prachu rve krásu.
